Dvory a rezidence v proměnách času

recenze knihy

Císařské, královské, vévodské a knížecí dvory byly po staletí mocenskými,

společenskými, ekonomickými a kulturními centry. Jejich středem byla zpravidla

vládcova rezidence, do které se sbíhaly nitky diplomacie, spřádaly se zde politické

intriky a vznikala výjimečná díla výtvarného umění. Fenoménu tohoto exkluzivního

prostředí bylo věnováno, zejména v období po druhé světové válce převážně

historiky ze zemí ležících na západ od našich hranic, mnoho pozornosti. Změna

společenských poměrů po roce 1989 umožnila i odborníkům z českých,

moravských a slezských institucí svobodně bádat nad tématem dosud

z ideologických důvodů spíše opomíjeným. Během tří časových dekád bylo

napsáno mnoho knih, ve kterých byla problematika vladařských dvorů částečně

zmíněna, ale kompaktní monografie dosud chyběla. Teprve v listopadu roku 2023

byla vydána publikace s názvem Dvory a rezidence v proměnách času.

Výsledkem autorského týmu (abecedně – Zdeněk Beran, Václav Bůžek,

Dana Dvořáčková – Malá, Jana Fantysová – Matějková, Jiří Hrbek, Kateřina

Charvátová, Petr Kozák, Jakub Razim, Martin Šandera, Robert Šimůnek, Josef

Šrámek, František Záruba, Jan Zelenka, Zdeněk Žalud) je kniha o třech

základních tématech věnovaných výzkumu archivních pramenů a související

metodiky, dvorům a rezidencím v prostoru i čase a lidem přítomně s nimi spjatých,

včetně popisu ukotvení v územních celcích. Jednotlivé kapitoly jsou, přes odlišnou

stylistiku, v rovnováze. Souběžně je pojednáno o výzkumu bádaní k tématu jako

takovému a dle specializace jednotlivých autorů o konkrétních oblastech.

Poměrně konfrontačním stylem jsou zhodnoceny dosud dosažené badatelské

výsledky výzkumu dvorských struktur.

Časovým těžištěm publikace je prostředí knížecího a posléze královského

dvora Přemyslovců, následně Lucemburků s přesahem do období raného

novověku – vlády císaře a krále Rudolfa II. a jeho mecenátu i kulturní

reprezentace ve šlechtických sídlech. Proto jsou zmíněny i dvory a rezidence

šlechty, včetně mnohde dosud dochovaných sídel a zdůrazněna společenská

působnost čelných představitelů významných šlechtických rodů, kterými byli

Rožmberkové, Pernštejnové, páni z Hradce, páni z Koldic, Lobkowiczové,

Šternberkové, Fictumové, Švihovští z Rýzmberka, Martinicové či Valdštejnové.

Popsána je také úloha duchovenstva v kontextu dvorského bádání v českých

zemích.

Odborný zájem členů autorského týmu umožňuje pojmout proměnu

panovnických i šlechtických dvorů a rezidencí v širokém časovém rozpětí a

zásluhou jejich stylistické zdatnosti (jakož i kvalitní redakční práce) je čtenář

doslova „vtažen“ do dobového prostředí aniž by potřeboval vizuální doprovod.

Publikace se totiž od obdobných knih poněkud odlišuje - neobsahuje fotografie,

mapy, plány či tabulky - informativní kapacita rozsáhlého textu tak vyniká naplno a

navíc je zhodnocena značným množstvím poznámkového aparátu.

Jednotliví autoři jsou ve svých badatelských oborech významnými

individualitami, ale po přečtení publikace je zřejmé, že společně vytvořili

kompaktní celek. Dokázali, že jimi napsaná kniha Dvory a rezidence v proměnách

času se stane syntézou daného tématu.

Dana Dvořáčková – Malá, Jan Zelenka, František Záruba a kolektiv: Dvory a

rezidence v proměnách času, ISBN: 978-80-200-3476-2, 433 str., 1. vyd.,

Nakladatelství Academia – Praha, rok 2023.

Autor textu: Stanislav Vaněk